Od hoblíku k hracímu sálu
Jak se z truhlárny stala Stará celnice?
Příběh domu na Soukenické vypráví jeho zakladatel, truhlář Petr Bednář. Najdete tu také lidi, kteří dnes vaří, rozdávají karty a vítají hosty u dveří.
Dílna na Soukenické
Kde to všechno začalo?
Truhlářem jsem se vyučil v Krnově a dvacet let jsem vyráběl nábytek pro jiné: skříně, lavice, jídelní stoly. Když přišla chvíle zařídit si vlastní dílnu, hledal jsem dům, který unese hoblovku a pár rozdělaných židlí. Na Soukenické jsem našel dům s prázdným přízemím. Název ulice připomíná soukenické řemeslo, takže mi připadalo správné, že se tu bude dařit i dalšímu řemeslu.
První rok jsem v domě jen opravoval a skládal dílnu do zadního traktu. Stoly pro známé na karetní večery jsem dělal z nutnosti, nikdo z nich nechtěl hrát u kuchyňského stolu. Zvykli si na ně jako na stálé místo a požádali mě, ať stůl zůstane stát. Pak přibyl druhý, třetí a nakonec někdo řekl, že k tomu patří i teplé jídlo.
Tak vznikla nejdřív jídelna a pak hrací sál. Hrát se mělo od začátku jen na žetony, protože o peníze mi nikdy nešlo. Kamarád, který u prvního stolu rozdával, je dnes naším krupiérem Vladimírem Vondráčkem. Sál, kuchyni i dveře jsme zařizovali pomalu, po večerech, a zbytky dubu z dílny skončily v policích a v bednách na žetony.
Dnes je Stará celnice restaurace s kasinem, tedy s hracím sálem a stolními hrami na žetony. Vstup je od osmnácti let a nic se tu nehraje o peníze. Podnik provozuje společnost COPPER BEECHES DAY NURSERY LIMITED, 16 Barkers Lane, SALE M33 6RG, United Kingdom. Za dům a za všechno, co se v něm děje, mluvím já a můžete se na mě obrátit kdykoli, když je otevřeno.

Dřív jsem si myslel, že kdo večeří, ten nehraje. Tady se u jednoho stolu dojí řízek a o dva kroky dál se rozdávají karty, nikdo nespěchá a nikdo tu nehraje o peníze.
Za ta léta
Co se změnilo a co zůstalo
Co přibylo
Kuchyně přišla s Janou Tesařovou, která se k nám přidala ještě před otevřením jídelny a od té doby vaří z jednoho sešitu receptů. Přibyl druhý pokerový stůl, protože v pátek se k prvnímu už všichni nevešli. Ruletu a blackjack jsme dodělali v zimě, až se našli krupiéři, kteří je chtěli vést tak, jak se má.
Co zůstalo
Dílna je pořád v zadním traktu a v pondělí, když je zavřeno, v ní opravuji, přebrušuji a přelakovávám stoly. Zůstalo pravidlo, že se nehraje o peníze, a pravidlo, že nikdo nemusí předstírat, že rozumí hře, kterou nezná.
Co bych dnes udělal jinak
Hrací sál bych postavil o něco vyšší a větrání bych nechal na řemeslníkovi, který tomu opravdu rozumí. Jinak bych skoro nic nevyměnil. Dům mi dal, co jsem od něj čekal, a ještě pár lidí, bez kterých bych to nezvládl.
Na co se můžete spolehnout
- Stůl je vždycky vyrovnaný, protože ho v pondělí kontroluji vodováhou.
- Pravidla vám krupiér vysvětlí, i kdybyste se ptali podruhé.
- Polévka dne je teplá a koláč je upečený ráno.
Otázky k domu
Na co se ptají o domě a o dílně?
Je dílna v zadním traktu stále v provozu?
Ano, ale hlavně v pondělí, kdy je zavřeno. Přebrušuji stoly, vyměňuji sukno a spravuji židle. V ostatní dny se dílna zavírá, aby hosté neslyšeli hoblovku a my neviděli prach v jídelně.
Kdo rozhoduje o jídelníčku?
Šéfkuchařka Jana Tesařová. Já do něj nezasahuji, jen ochutnávám a občas navrhnu knedlík. Menu se obměňuje s ročním obdobím, ale polévka dne a sladké koláče zůstávají tak, aby je stálí hosté našli.
Mohu se do dílny podívat?
Po domluvě ano, v pondělí odpoledne, kdy je dům zavřený. Napište nám nebo zavolejte a domluvíme čas. Dílna je pracovní, ne vyzdobená, takže si vezměte obuv, ve které vám nevadí piliny.
Kdo stojí za nábytkem v sále?
Stoly, příčku a bedny na žetony jsem postavil sám, polici v jídelně také. Sukno na stolech a židle pocházejí od jiných výrobců, ale rámy, nohy a zásuvky stolů jsou z mé dílny.
Lidé v domě
Čtyři lidé, které potkáte nejdřív

Milada Nováková
Hostesa
Stojí u dveří, takže ji potkáte jako první. Zapisuje rezervace, kontroluje věk hostů a vede seznam turnaje. Stálé hosty oslovuje jménem a vždycky ví, který stůl je právě volný. V Krnově žije od dětství a kdo hledá správný stůl nebo rychlou radu, jde za ní. Dobře ví, kdy se v jídelně uvolní místo a kdy je lepší chvíli posedět u pultu s kávou.

Martin Jelínek
Vedoucí sálu
Vede hrací sál i jídelnu a rozhoduje o všem, co nepatří krupiérovi. Přišel z hotelové recepce a pracovní dobu nikdy nehlídá hodinkami. Stará se, aby u stolů panoval klid, aby se hosté nedostali do sporu a aby turnaj začal v sedm přesně. Se stížnostmi chodí hosté za ním rádi, protože je řeší hned.

Jana Tesařová
Šéfkuchařka
Vaří to, co sama ráda jí: bramborové placky, knedlíky, kulajdu, pečenou kachnu. Dřív vařila v kuchyni velké jídelny, ale vrátila se domů, do Krnova, k vlastním receptům. Všechny si zapisuje do jednoho sešitu a každé čtvrtletí z něj vybírá, co se na jídelní lístek vrátí. Slezský koláč peče každé ráno před otevřením.

Vladimír Vondráček
Krupiér
Je naším hlavním krupiérem a učí ostatní, jak se u stolu stát. Karty rozdává přesně, žetony stohuje do věžiček a pravidla vysvětluje tak, že je pochopí i ten, kdo nikdy nehrál. Ve čtvrtek ukazuje pokerové varianty, v úterý a ve středu ruletu a blackjack. Na nikoho se nezlobí; když se někdo splete, rozdání prostě zopakuje.